Okolí Libockého rybníka je přírodní klidová lokalita s krásným výhledem na starou Liboc s dominantou kostela. Potkáte zde na procházce místní školky, maminky s kočárky, běžce, ale i ostatní místní obyvatele, pro které je procházka touto lokalitou relaxací.

Navzdory tomu, že v připravovaném Metropolitním plánu je okolí Libockého rybníka definováno jako „Parkový les“, a cílem navržených regulativů má být posílení charakteru Parku u Litovického potoka a parku Údolí Litovického potoka, má zde ve spojení s výstavbou tratě přímo u Libockého rybníka, jižně od dráhy, pod bývalou holubářskou kolonií vzniknout soubor industriálních staveb se samostatnou a z velké části oplocenou příjezdovou cestou z Veleslavína.

Podobné technologické stavby se obvykle staví v industriálních lokalitách – např. na Balabence, u Jižní spojky u Zahradního města, v Chuchli za Strakonickou. Jsou trvalým zdrojem stacionárního hluku a samozřejmě do přírodní části v těsné blízkosti rybníka, jsou i pro svůj industriální charakter a množství zpevněných ploch zcela nevhodné. Podél trati, mezi zahrádkami, v parkovém lese, tak vzniká další bariéra – oplocený areál liniového a industriálního charakteru.

K takovým rozvodnám je potřeba přivézt silové napětí. A proto má být na jižní straně tratě, na hrázi Libockého rybníka vystaven nový sloup velmi vysokého napětí (VVN) pro přívod elektrické energie. Ocelová konstrukce sloupu má být kotvena do velké betonové základny, a areál sloupu má být rovněž oplocen. K sloupu bude také muset vzniknout nějaká příjezdová cesta.

V těsné blízkosti dřevěného mola, v místě dnešního průchodu pod tratí, má vyrůst nová dominanta lokality Libockého rybníka. Přitom výše uvedené areály napájecích stanic SŽ jsou zásobovány elektrickou energií podzemním kabelem a obecně se v Praze ustupuje od vedení velmi vysokého napětí vzduchem.

Takovéto řešení nemá oporu v EIA. V podkladech pro vydání závazného stanoviska EIA je lokalita Libockého rybníka a související svah pod Petřinami označena jako lokalita s výrazným přírodním charakterem, tyto rozsáhlé stavby energetické infrastruktury však v rámci procesu posouzeny nebyly.

Řešení u rybníka není věnována krajinářská pozornost, modernizace lokalitu poškodí
Správa železnic i projektanti zcela rezignovali na krajinářské řešení a ohleduplné vedení trati přírodní lokalitou. Řešení trati v oblasti Libockého rybníka není věnována prakticky žádná pozornost nad rámec „nutného zla“ pro získání stavebního povolení.

A z čeho tak usuzujeme?
Řešení je vyobrazeno pouze na jediné vizualizaci pohledu na rybník, která končí těsně před zamýšleným stožárem velmi vysokého napětí, vizualizace navíc není pravdivá (zobrazuje stromy, které mají být bez náhrady vykáceny, zobrazení trakčních stožárů není vzhledem k vlaku pravdivé).

Není věnována zvláštní pozornost trasování podchodu pod tratí k rybníku – nový podchod mírně mění směr, nová trasa prostupu není přímá, ale lomená (a přitom by prostup pod tratí šlo směrovat přímo na rybník, s průhledem na panorama Liboce).
Stávající stromy, které rostou podél zdi u rybníka, mají být vykáceny bez náhrady (a přitom by šlo vysadit vzrostlé stromy podél panelové cesty, jako náhradní výsadbu).
V projektu není dostatečně popsán způsob opravy stávající zdi dráhy u rybníka - na vizualizaci je jen jednolitá plocha, ale stávající kamenná zeď, členěná pilíři, má být shora ubourána a nadbetonována. Původní klenuté kamenné mosty mají být nahrazeny betonovými mosty. Stávající zeď by přitom mohla být vyspravena, s opravou kamenných ploch, které jsou dnes zakryté. V projektu však nejsou zakresleny ani stávající kamenné pilíře.

Z dokumentace není ani jasné, jak bude vypadat oblast v místě stožáru velmi vysokého napětí – v jedné vizualizaci je tato část záměrně nezobrazena, v druhé vizualizaci je místo u rybníka zobrazeno z velké dálky, Správa železnic se vyobrazení stožáru od rybníka záměrně vyhýbá.

Projekt se nezabývá ani nárůstem hluku u rybníka. Již v roce 2021, tedy před 5 lety jsme požadovali ochranu relaxační zóny nízkými protihlukovými stěnami. Se strohým odmítnutím, že hluk u rybníka není třeba řešit.

A navíc, celé prostranství u dnešní zdi, slunná travnatá plocha s lavičkami, kamenným schodištěm do vody a molem, má být po dobu výstavby zabrána jako zařízení staveniště. A příjezdová cesta ke staveništi, pro nákladní automobily? Samozřejmě rušná západní zelená promenáda. Na jak dlouho? Na rok? Nejméně.

Správu železnic přírodní lokalita nezajímá. Ty nejcennější plochy u rybníka během výstavby zcela zabere anebo po nich chce jezdit nákladními automobily. A kompenzace? Nebo dokonce zlepšení oproti dnešku? Žádné. Lokalitu záměr pouze poškodí.

Nejsme proti modernizace železnice, nechceme ani změnu trasy. Jen požadujeme citlivé řešení, které bude realizováno s ohledem na další rozvoj lokality. Výstavba koridoru, který přehradí Liboc a Ruzyni je stejná chyba, jako výstavba magistrály uprostřed Prahy. Proto požadujeme zahloubenou trať jako moderní řešení, které zlepšení kvalitu životního prostředí, zachová kvalitu bydlení, zlepší dopravní obslužnost a zachová klidovou lokalitu Libockého rybníka i pro budoucí generace.